Experiment, 1.část

29. listopad 2009 | 00.28 | rubrika: Experiment

"Možná že už chápu, co má brácha pořád s těmi výlety do přírody. Je tu krásně, co?" usmála se spokojeně dlouhovlasá, drobná dívka a opřela se zamilovaně o rameno svého přítele.
"Hmmm." zahučel Josh. Neměl moc rád, když se jeho dívka zmiňovala o svém nevlastním bratrovi. I když už staré hádky byly v podstatě zapomenuty, tohle byl jakýsi jeho reflex. Víceméně byla pravda, že pro dnešní schůzku si vybrali krásné místo. Starý park na okraji města byl tou pravou romantikou uprostřed rušného světa. Navíc bylo i krásné počasí... Co víc si přát.
"Hlavně ať ho tu nikde nepotkáme." poznamenal Josh.
"Už zase začínáš?" napomenula ho Alison.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 2 (1x) | přečteno: 92x

seznamte se

24. listopad 2009 | 18.44 | rubrika: Experiment

A je tu další dítko z mé dílny. Jak jsem nadávala v předchozím článku, múzám zkrátka asi hráblo...
Marně přemýšlím, jak bych vám tuhle povídku aspoň trochu přiblížila. Nebude to slash, to by se asi slušelo říct dopředu.:D Bude to cosi s prvky hororu, kapka sci-fi... Název je myslím celkem vystihující.
A je to také první povídka, kterou vám zde uvedu písničkou:

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 71x

stop talking to my chest

22. listopad 2009 | 11.27 | rubrika: a taky něco o mě

Nadpis nijak nesouvisí s článkem, jenom jsem nechtěla cpát do nadpisu sprosté slovo. Nechám si ho na potom. Zní: Nas*at. Já mám těch povídek rozepsaných asi málo, že?:D
Abyste rozuměli, zdál se mi další z těch mých úžasně inspirativních snů. Kdybych trochu zapojila mozek, myslím, že by z toho šla vytřískat celkem fajn zápletka (není to slash, upozorňuju, spíš by to byl další horor - je zajímavé, že náměty na hororové povídky se mi zatím skoro vždycky zdály). Jenže... Však víte, jak to se mnou je. Povídek mám rozepsaných fůru a dokončených málo (navíc teď pomalu finišuju s Kingdom Of Libria a u takhle velké povídky to vážně není sranda - což je taky důvod, proč přibývá tak pomalu, ale nebojte, nezapomněla jsem na ní). A aby se to nepletlo, mám rozepsané dvě povídky, z nichž aspoň jednu bych ráda dokopala do takové fáze, abych jí mohla zveřejnit (je to jedna z těch, které jsem slibovala ještě na svém starém blogu). Ach jo. Proč jsou ty múzy takové splašené?

(to, že hlavní hrdina toho snu vypadal jako jeden nejmenovaný finalista SuperStar, je ještě další věc vedlejší.:D Ale tak postava i jméno se dá celkem snadno změnit, že... Hlavní je myšlénka.:D)

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení: 1 · 2 · 3 · 4 · 5 | 0.00 (0x)

Jedna Noc, Tisíce Výčitek 8.část

20. listopad 2009 | 21.17 | rubrika: 1 Noc, 1000 Výčitek

Matka kupodivu zase až tak velký bengál, jak se očekávalo, nespustila, když se dozvěděla, co Adrien provedl a co mu za to hrozí. V její situaci se ale dalo chápat, že to byl jenom jeden z menších problémů... Anebo že už ani na žádné další rozčilování zkrátka neměla energii.
"A co ti proboha udělal tak strašného?" zeptala se rezignovaně. Asi měla sama taky co dělat, aby se se vším vyrovnala. Adrien na ní moc dobře poznal, že pochopit a vyrovnat se s tím, co se stalo, je momentálně nad její síly, a byl z toho ještě smutnější. Rain nevypadal o moc veseleji, a než aby poslouchal další problémy a přemýšlel nad jejich řešením, radši utekl do svého pokoje. Vlastně utíkal pořád. Adriena to štvalo. On se snažil dát do pořádku aspoň to málo, co do pořádku dát šlo, ale Rain mu v tom nijak nepomáhal, naopak mu to dělal snad ze všech nejtěžší.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 110x

Jedna Noc, Tisíce Výčitek 7.část

13. listopad 2009 | 11.02 | rubrika: 1 Noc, 1000 Výčitek

Zase ležel ve své posteli. Zase schovaný před celým světem. Akorát tentokrát zíral do zdi, ne do stropu. A taky venku nebyla noc, nýbrž se teprve stmívalo. Zapadající slunce kreslilo v jeho pokoji zajímavé, zlatavé obrazce, křižované prodlužujícími se stíny. Ještě než se zahrabal do svých myšlenek a depresí, vzal foťák a vyfotil si to. Třeba to časem využije. Vlastně své fotky a nápady využíval více než kdy jindy. Kreslil jako o život. A pokud mu dřív někdo tvrdil, že kreslí samé dekadentní perverznosti, tak teď už to bylo tuplem nepublikovatelné. Jako by do těch obrazů zmrazil všechen svůj vztek, hořkost, lítost, všechny své deprese a obavy... Jen jeden měl stále rozpracovaný. Dělal na něm už dlouho. Nechtěl ho zkazit. Nechtěl ho poznamenat vztekem. Ten obraz měl být něco jako jeho výpověď o tom, že ne všechno, co se děje, je špatné. Že ve všem zlém se dá najít něco hezkého, něco, co vás chytí za srdce.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 120x