Together, Forever 3/6

23. září 2012 | 21.41 |

Po skončení tiskovky si kluci u baru připili na úspěchy a začali rozebírat první vystoupení.

"Tak co, že to nakonec nebyla taková hrůza?" otočil se Nick na Christiana.

"Klidně bych si to dal ještě jednou." usmál se Christian, "Vážně se těším, až budeme hrát pořádný koncerty. Z podia to člověk vidí úplně jinak než ze zákulisí."

"To platí hlavně pro vás." neodpustil si Mikko rýpnutí a významně se podíval na Jensona a Fernanda.

**

"Jo, v zákulisí bych ti rozbil hubu," vzpomněl si Jenson rázem na "souboj" s Fernandem, "Co mi lezeš do projevu?"

"Tak to se omlouvám!" řekl cynicky Fernando, "Tys nějakej měl?"

0001pt;mso-line-height-alt:11.9pt" class="MsoNormal">Než se Jenson stačil urazit, objevil se u baru Mark a poklepal klukům na ramena: "Jste kabrňáci, kluci. Od zítřka bedlivě sledujte hitparády v rádiích, váš první singl bude mít premiéru! Za tu námahu si teď dejte dva dny voraz..."

Kluci ho přerušili veselým zavýsknutím.

"...a pak se vrhneme na váš první klip. Naučíte se choreografii, jak se pohybovat před kamerou a tak. Za týden bysme to měli stihnout jako nic. A když to půjde dobře, přijde první televizní vystoupení, nahrávání prvního CD a pak vaše první turné. Co vy na to?"

"Bereme!" vyhrkl Jenson.

"Jasně!" připojili se Nick s Christianem.

S prvním dnem volna naložil každý s kluků po svém. Kromě Fernanda, který šel oslavit úspěch se svými kámoši, ho ostatní čtyři kluci strávili relaxací na gauči před televizí. Byla to paráda, mít konečně chvilku pro sebe!

Na druhý den svolal Fernando kluky k sobě domů. Někde na internetu vyhrabal, že na jednom populárním rádiu budou v novinkách v hitparádě a chtěl, aby u toho byli všichni.

"Hustý!" pokýval Nick hlavou, když uviděl Fernandovu rezidenci. Byl to normální třípokoják, ale Fernando z něj dokázal vytvořit vnitřek nějaké luxusní vily. Všechny pokoje byly krásně slunečné a světlé, stěny natřené na oranžovo, modro nebo bílo a úplně vrchol všeho byla tyčovitá

lampa, která stála v obýváku a která byla složená z velkých písmen.

"Přehlídl jsem něco? Máš rodiče milionáře?" divil se Nick. Christian a Mikko přišli s ním, ale překvapením dokázali sotva pozdravit. Jenson se někde zdržel.

"Ne přímo milionáře, ale téměř. A taky hodně štědrýho příbuzenstva." Řekl Fernando. Bylo na něm vidět, že se v překvapení ostatních přímo vyžívá.

"Na mě je to tu moc nóbl," řekl Mikko, "Ale je fakt, že zařízený to tu máš perfektně!"

Po pěti minutách dorazil i Jenson.

"Kde máš Janie?" rýpnul do něj Nick.

"Nevím. Vůbec mi nebere telefon. A doma nebyla." pokrčil Jenson rameny. Bylo vidět, že mu to dělá starosti.

"Za chvíli budeš mít takových na každým prstě deset." mávl nad tím Fernando rukou.

"Mě by stačila i tahle jedna." zakřenil se Jenson.

"Jinak, panstvo," vzpomněl si Fernando, "cokoliv tady uvidíte k jídlu nebo pití, klidně si berte. Jako doma."

"Jako doma? Tak to my stačí vodovodní kohoutek a sušenky." pokýval Nick hlavou. Ostatní se zasmáli.

"Třeba i tak." řekl pobaveně Fernando.

Mohutná reklamní kampaň okolo nové skupiny udělala své. Kluci ještě ani neměli natočený videoklip a už je na ulici zastavovali fanoušci, i když z velké části šlo spíše o fanynky. První větší setkání s nimi proběhlo, když se chystali na natáčení slavného televizního pořadu, kde měli mít

první televizní vystoupení. Jen co vystoupili z auta, už se k nim hrnul dav ječících pubescentek. Co chvíli vylétly z davu hlášky typu: "Jé, Jenson je ještě hezčí než na fotkách!", "Kluci, vyfotíte se se mnou?" a mnohé další.

Na místě čekala ale také Janie. Stála opodál a pozorovala ten dav.

"Ještě ani nic nedokázali a už po nich jedou," myslela si žárlivě, "Jen počkejte, chlapečci, na svou hvězdnou kariéru můžete hodně rychle zapomenout!"

"Tak jak se cítěj hvězdy?" zeptal se kluků s úsměvem Mark, když už byli všichni v relativním bezpečí hotelu.

"Jako sardinky." rýpnul si Mikko, ale Nick a Fernando, kteří byli rádi ve středu dění, dvojhlasně prohlásili: "Parádně!"

"Fajn. Tak se běžte zabydlet, do vysílání ještě zbývají čtyři hodiny, tak si udělejte pohodlí, ať jste fit." poklepal Mark po zádech Mikka, který si v tu chvíli nebyl jistý, jak si to má vyložit.

"Ts! Sami? Jsme jednou hvězdy, tak ať nám kufry odstěhuje pingl, ne? My se půjdeme saunovat!" zatvářil se Jenson jako největší megastar a kluci ho s potutelnými úsměvy následovali.

Nick ale nakonec pozvání do sauny odmítl s tím, že je zpařenej i tak. Mikko se k němu přidal, za což sklidil velký ohlas.

"A to si říkáš Fin?" smál se Christian.

"Jo. Moje nedůvěra k saunám nemá s mým původem nic společnýho," řekl krátce Mikko, "Jednou, když jsme byli na prázdninách, se v tom hotelu, kde jsme byli ubytovaný, našla v sauně mrtvola. Byl to nějakej chlap, kterej se tam uvařil, protože se rozbil zámek na dveřích. Můžu vám říct, že od tý doby jsem do žádný sauny nepách!"

"Nestraš!" otřásl se Jenson, "Jestli nechceš, nikdo tě nenutí."

"Fajn. Tak já se jdu zeptat, jestli je tam volno." zvedl se Christian z postele, na které relaxoval, a odešel.

Zatímco se Jenson a Fernando převlékali, Nick odešel na obhlídku hotelu a Mikko se s knížkou usalašil na své posteli. Asi po pěti minutách někdo zaklepal na dveře.

"Jensone, otevři, máme návštěvu!" zasmál se Fernando. Oba už byli jen tak, v osuškách.

"Hejbni sebou, ty lazare," popíchl ho Jenson, "To bude Christian, že už můžeme jít."

Svůj velký omyl zjistil hned, jak ho oslnil blesk fotoaparátu a ohlušilo šílené ječení: "Ježiši, to je Jenson! To je on! Tak už to zmáčkni, na co čekáš?!"

Jenson bleskově dveře zabouchl.

"Tak to je síla." vydechl Fernando.

"Už chápu, co znamená, že hvězdy nemaj žádný soukromí." řekl Jenson vyjeveně. Mikko se neovládl a začal se smát na celé kolo.

"Jste jedničky," ukázal klukům zdvižený palec, "To bylo skvělé entré."

Zatímco se jedna část skupiny saunovala a druhá bloumala po hotelu, Janie se ochomítala okolo jejich pokoje a přemýšlela, jak se do něj dostat.

Fernando se zrovna v tu chvíli vracel zpátky. Když uviděl Janie, na chvíli se zarazil, ale pak se usmál a zezadu chytil Janie okolo ramen.

"Čau krásko! Tak co, ještě sis to nerozmyslela?"

Janie se hodně lekla, když ji tak najednou překvapil zezadu, proto něco zakoktala a rychle se vytratila. Tahle situace jí ale vnukla nápad. Ve skladu si našla ručník a převlékla se. Doufala, že na pokoji bude vážně jenom Fernando, ale možná nejlepší by bylo, kdyby tam nebyl vůbec nikdo.

"Promiňte?" oslovila kolemjdoucí pokojskou, "Byla jsem v sauně a zapomněla jsem si na pokoji klíče. Mohla byste mi odemknout?"

"Ale jistě, slečno." přikývla pokojská a bez dalších okolků jí dala náhradní klíč. Bylo na ní vidět, že už toho má za dnešek plné zuby, proto s tím nedělala žádné obštrukce.

Janie si mohla gratulovat. Ani v jednom pokoji vážně nikdo nebyl. Usoudila, že Fernandův pokoj bude ten poslední vlevo. Poznala to podle modrého tílka, hozeného přes židli. Měl ho na sobě, když přijel.

Sedla si na postel a osušku vyměnila za růžové spodní prádlo, které si vzala s sebou. Vše zatím perfektně klapalo.

"Když si Jenson bude myslet, že se mnou Fernando něco má, odejde ze skupiny!"

Konečně uslyšela klapnutí dveří. Podle hlasů a kroků poznala, že jich přišlo víc než jeden, a Fernando byl mezi nimi. Jenže nepočítala s tím, že do Fernandova pokoje vpadne jako první Nick, který si chtěl od Fernanda půjčit nějaká CDčka.

"Hej! Co ty tady děláš?" téměř vykřikl Nick, protože takovéhle "překvapení" vážně nečekal. Samozřejmě tím zalarmoval i ostatní.

Zatímco Jenson byl v šoku, Fernando si neodpustil poznámku: "Safra, to jsou křivky..."

"Co se tu proboha vystavuješ?!" naštval se Jenson, když se vzpamatoval. V ten moment vystrčil Mikko smějící se kluky pryč ze dveří a se slovy: "Tohle vás, pánové, nemusí zajímat." nechal Jensona a Janie, ať si své spory vyřeší sami. Vyšlo to ale nastejno, jako kdyby je tam nechal zevlovat, protože oba zhrzení milenci dost křičeli, takže kluci slyšeli takřka všechno.

Nakonec asi po půl hodině odešla naštvaná Janie – už opět v ručníku – pryč a nahlas za sebou práskla dveřmi. Pár minut za ní vyšel i Jenson, neřekl ani popel a zavřel se u sebe v pokoji.

"To vypadá na rozchod." konstatoval Nick.

"Co tam vůbec pohledávala?" otočil se Mikko na Fernanda. Kluky tahle otázka taky zaujala.

"Vím já?" pokrčil Fernando rameny. Když viděl, jak se po něm ostatní dívají, řekl: "No kluci, snad si nemyslíte, že s ní peču! Neříkám, že bych si nedal říct, ale v tomhle vážně prsty nemám, čestný slovo!"

I když se Fernando často choval až nesnesitelně, poznali kluci, že mluví pravdu.

"Tak jo." vydechl Mikko.

"Teda, že si umí vybrat, co? By mě zajímalo, kde si narazil takovou rajdu." zašklebil se Nick.

"Co ty víš, proč to udělala. Tohle ještě neznamená, že je to rajda. Třeba jenom chtěla, aby Jenson žárlil." nesouhlasil s ním Christian.

"Jo, holka, která by se šmajchlovala cizím do postele jenom proto, abych žárlil, no to by byla teda šarže!" zasmál se Nick ironicky.

"To je věc názoru." pokrčil Christian rameny.

"Tady si ještě někdo udržuje nezkalený obraz lásky," zašklebil se Fernando, "Nejseš takhle náhodou panic?"

"Náhodou nejsem," oplatil mu úšklebek Christian, "Chceš vědět podrobnosti?"

"Jasně." vybídl ho Fernando provokativním úsměvem.

"Hm, jenže ty seš ten poslední, komu bych se s tím svěřoval," Odsekl Christian, "A přestaň se na mě tak pitomě šklebit."

Fernando nechtěl pochopitelně tuhle roztržku jen tak vzdát, ale než stačil odpovědět, vyšel Jenson ven ze svého pokoje a mírně nabroušeným hlasem se zeptal: "Za jak dlouho je ten přenos?"

"Za hodinu." odpověděl Mikko, který si nechával hodinky na ruce i na noc.

"No, asi by bylo docela záhodno jít dolů za Mortem, ne?" řekl Jenson.

"Jo," odpověděl krátce Nick, který se Jensonovým výrazem nenechal rozhodit, "Možná by ti měl rovnou i najít náhradní obličej, jinak si budou myslet, že jde o pátrací relaci."

Než se do něj ovšem stačil Jenson pustit, dodal: "Hele, kámo, chápu, jak ti je, ale pokus se být trošku vstřícnější, my ani nikdo jinej za to nemůžeme."

Jenson švihl pohledem po Fernandovi. Ten nasadil tvrďácký výraz typu "kdo z koho".

"Jasně. V pohodě," odpověděl Jenson Nickovi, "Jen bych měl trochu výhrady k tomu, že za to nikdo z vás nemůže."

"Není moje vina, že taky jednou chtěla pořádnýho chlapa." odsekl prudce Fernando. Než mu Jenson stačil skočit po krku, rozkřikl se na něj ještě víc: "Co je, nelíbí se ti to? Mě se zase nelíbí, když si někdo nenechá nic vysvětlit! Kdybys byl ochotnej nechat si vysvětlit, že sem o ní vůbec nevěděl a ani jsem jí nedal klíče, nemuseli jsme se tu teď hádat! Myslíš, že mám hádky rád? Vůbec!"

"Hele, ty mi tu nic nevykládej! Neříkej, že za tebou přišla úplně sama, když si po ní jel hned od začátku!" oplatil mu Jenson stejnou mincí.

"Aspoň vidíš, že jí věrnost stejně nic neříká," dal si Fernando ruce vbok, "Ještě mi můžeš bejt vděčnej!"

Po těchto slovech se ostatní mohli přesvědčit, že na úsloví "vyrazit s někým dveře" asi něco bude. Respektive určitě. Jenson vrazil do Fernanda takovou silou, že se jim vážně povedlo vylomit dveře z pantů.

"Nechte toho, vy cvoci!" pokusil se je Nick s Christianovou pomocí od sebe roztrhnout. To ale nemělo moc šancí na úspěch, protože Jenson je oba převyšoval o hlavu a Fernando měl vážně velkou sílu v rukou, takže nebylo zrovna lehké je udržet. Najednou se odkudsi vynořil Mikko s kýblem vody, kdo ví, kde ho vykouzlil, a řádně ty dva rváče polil. V ten moment bylo po rvačce.

"Koukejte se uklidnit panstvo, chováte se jak malí Jardové!" řekl jim ledovým hlasem.

"A jinak seš normální?!" sekl po něm naštvaně Fernando, zatímco si utíral vodu z obličeje.

"Rozhodně víc než vy!" odsekl Mikko. Pak ale řekl podstatně mírnějším hlasem: "Hele, říkal jsi, že nemáš hádky rád.Tak se teď přestaneme hádat a začneme se chovat jako normální lidi, jo? A za tu vodu se omlouvám, ale byl to bohužel jedinej způsob, jak získat vaší pozornost."

Jenson a Fernando jen přikývli.

"Koukám, že to s Icemanem máte v rodině." zašklebil se Nick.

"To bych je musel majznout po lebce ledem." oplatil mu úšklebek Mikko.

"Vždyť jsem zas tolik neřek." trhl Nick rameny.

"Já snad taky ne." otočil se po něm Mikko.

"Nenadávám ti." ohradil se mírně Nick.

"Tak díky, že je tu aspoň někdo normální." pokýval Mikko hlavou.

Nick jenom zavrtěl hlavou.

"Ty seš vážně nepředvídatelnej!"

Mikko necítil potřebu tohle nějak komentovat.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře