jeden zajímavý článek z Premiere

19. květen 2009 | 10.23 |

Tak jsem zjistila, že už jsou v kinech Andělé a démoni. V souvislosti s tím bych sem ráda dala jeden článek, pod který bych se klidně i podepsala. Tenhle film jsem zatím ještě neviděla, viděla jsem Šifru a bohatě mi to stačilo, další důkaz toho, jak to dopadá, když Američani vrtají do cizí kultury, o které nemají ani páru. V tomto případě to bylo o to horší, že panu Brownovi stačilo do příběhu zařadit jeden, dva pravdivé fakty (dle mého názoru všeobecně známé, podotýkám), a lidé uvěřili všemu, aniž by si ověřili, jestli je to vůbec pravda. Není (tučně, s pěti vykřičníky a dvakrát podtržené).

Andělé, démoni a prachy

Milovaný i nenáviděný spisovatel Dan Brown se chystá na slavnostní premiéru další filmové adaptace svého díla. Budou ale Andělé a démoni ještě více překrucovat historické reálie a hrát si na vědu než Šifra mistra Leonarda - nebo místo toho přivedou na svět svižný detektivní thriller bez laciné okultní mystiky?
Když Dan Brown vypustil do světa svůj čtbrtý román, Šifru mistra Leonarda, upřímnou radost z toho zprvu měli jen fanoušci, jimž se líbil předchozí román se symbologem Robertem Langdonem jménem Andělé a démoni (a mezi námi, takových bylo málo, protože je to kniha opravdu slabá). Jenže tenkrát to luštění záhad, rébusů a jinotajů padlo na úrodnou půdu a pod ruku zručného nakladatele, a zrodil se globální fenomén. Prodaly se desítky miliónů výtisků, předchozí Brownovy romány se zázračně vyšplhaly do všemožných žebříčků prodejnosti a začalo se mluvit i o filmu. Ovšem než se došoural na plátna, kolem knihy vznikl doslova kult. Čtenáři z celého spektra společnosti si na knize něco našli, buď k obdivu, nebo ke kritice, a ti nejextrémnější propadli zuřivému amoku. Na jedné straně barikády vznikly skupinky, které obviňovaly katolickou církev z toho, že zatajuje důležité informace a teď konečně vyšla pravda najevo. Z náboženského uskupení Opus Dei se přes noc stali štvanci, protože Brownovi přišlo vhodné zobrazit je jako arcilotry, a nemalá část čtenářů propadla iluzi, že naši předkové používali všemožné šifry, jen aby svým anglicky hovořícím potomkům komplikovaně sdělili důležitá tajemství a moudra. Druhá strana zase Šifru radikálně odmítala. Jedni za knihou viděli zákeřný útok Browna, protestanta, na samé základy katolické církve. Další se vykašlali na nějaké dělení a rovnou označili knihu za rouhačskou a Browna za kacíře. Našlo se i několik církevních představitelů, kteří na Browna ostře (slovně) zaútočili, nicméně je pravda, že většina významných církevních představitelů knihu přecházela s letmým úšklebkem, popřípadě konstatováním, že se to Brownovi někdy vrátí.
Uprostřed davů, které buď chtěly pálit Brownovy knihy, nebo vyvrátit základy křesťanství, se pak nacházela vcelku neškodná skupinka nadšených cestovatelů. Ti projížděli křížem krážem Evropou a hledali jednotlivá místa z knih, aby se ocitli na oněch "důležitých" lokacích, kde se přepisovaly dějiny. Pravda, často byli zklamáni tím, že důležité propriety z knihy v daných kostelech a klášterech nejsou čí slouží jiným účelům, než je skrývání tajemství potomstva Ježíše Krista, nicméně nikdo z nich asi nelitoval putování po krásných památkách. Šifrovskou turistikou nejvíce trpěli správci daných míst, z nichž někteří vyvěsili cedule ve stylu "Zde nenajdete žádné heslo ke svému kryptexu!" Opatrovatel slavného obrazu Poslední večeře si pak smutně stěžuje, že lidé už místo svatého Jana chtějí vidět jen Máří Magdalénu a pořád se jej ptají, která postava na obrazu to je.
Čím se podařilo Brownovi tak zbláznit davy? Za prvé se konečně vypsal. Po předchozích knihách konečně dokázal najít správný poměr tempa děje a vršení všemožných hádanek. Samotné hádanky pak většinou servíruje tak, že je může čtenář pokládat za řešitelné, a když je mu pak předložen výsledek, skoro se plácne do čela, že na to nepřišel sám. A když už by na to nemohl přijít, Brown mu naservíruje "zaručenou pravou pravdu o minulosti" a čtenář je uspokojen tím, že odhalil skrytý kus historie a dovzdělal se. Bohužel, historikové po oněch "pravdách" páchají sebevraždy, popřípadě patří mezi největší odpůrce Browna, jenž přilil benzín do ohně prohlášením, že vše v knize vychází z reálných historických faktů. Nevychází. Šifra mistra Leonarda je prostě poměrně čtivá a ahistorická kniha, k jejímuž čtení potřebujete zrcátko.
Když už všichni mysleli, že je po všem, proud turistů ochabl, lidé nevyhlašovali křížové výpravy a tržby v Rosslynské kapli klesly k normálu, vrátilo se celé šílenství znovu, tentokrát s filmem. Opět se rozhořel posvátný hněv a vlny oboustranné nenávisti byly ještě silnější. Mezi nejpikantnější patří snahy Národní organizace albínů, jež po filmařích důsledně požadovala, aby zabijácký mnich Silas nebyl ve snímku zobrazen jako albín, protože by to vedlo ke diskriminaci lidí postižených touto poruchou. Filipínská aliance proti pornografii chtěla zastavit promítání filmu, protože je "nejpornografičtější a nejrouhavější v historii celé kinematografie". Spíš než odhalené kotníčky Audrey Tautou je ale pohoršila samotná myšlenka, že Ježíš měl sex s Máří Magdalénou. V Barmě film rovnou zakázali. Navíc se ozvali i autoři knihy Svatá krev a svatý grál, Baigent a Leigh, kteří tvrdili, že Brown jejich dílo vykradl, a ještě postavu učitele (Leigh Teabing) provokativně pojmenoval po nich. Brown to popřel, ale když vezmeme v potaz, že je milovníkem všemožných šifer, a poskládáme si písmena v onon jméně jinak, zjistíme, že na tom asi něco bude.
Až s filmem Rona Howarda se strhla ta pravá mánie. Knihkupectví zaplavily romány odhalující církevní spiknutí snad ve všech dějinných obdobích. Lidé se začali dožadovat, aby se na univerzitách vyučovala symbologie - a jelikož film vydělal pořádný balík, hned se začalo uvažovat o pokračování. Jenže v té době ještě nebyla dopsána další dobrodružství "Indiany Jonese v tvídovém saku", a tak se sáhlo po starším dílku, Andělech a démonech. Děj se přesune z Langdonovy minulosti do budoucnosti, a je to. Vedle producentů si ovšem začali mnout ruce i zástupci katolické církve. Andělé a démoni se totiž odehrávají ve Vatikánu a bylo jasné, že za nimi filmaři přijdou s prosíkem, zda tu mohou natáčet. Čas odplaty nadešel.
...a tak dále, ten článek je dlouhý, a já ho navíc nechci přepsat úplně, to trošku smrdí "krádeží". Takže kdo se chce dozvědět, jak to bylo dál, nechť si dojde do stánku pro Premiere.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: jeden zajímavý článek z Premiere rossel 19. 05. 2009 - 23:17
RE: jeden zajímavý článek z Premiere nickyhayden 19. 05. 2009 - 23:28
RE: jeden zajímavý článek z Premiere rossel 24. 05. 2009 - 14:53
RE: jeden zajímavý článek z Premiere nickyhayden 24. 05. 2009 - 15:08
RE: jeden zajímavý článek z Premiere rossel 24. 05. 2009 - 21:30
RE: jeden zajímavý článek z Premiere nightmare 26. 05. 2009 - 00:48