Wild Minds, 3.část

18. prosinec 2009 | 23.13 | rubrika: Wild Minds

"Kde ses flákal?" dal si Aaron ruce vbok, ale přísný výraz mu nevyšel ani náhodou, vzhledem k tomu, že funěl jako nosorožec. Fuj, takhle jim dát do těla, hrůza.
"Zato tys to neflákal." Poznamenal pobaveně Jade.
"Ještě se směj, blbe." Vydechl naštvaně Aaron, "Za tohle budu dneska sabotovat skupinovku ostošest. A kdes teda byl?""Hákovat." Trhl Jade rameny, jako by se nechumelilo.
"Já tě nenávidím." Odfrkl si Aaron a odstrčil Jadea na stranu, aby se mohl jít převléknout, byl propocený skrz naskrz. Jadeův smích radši dělal, že neslyší.
"Už se těším, až odsud vypadnu." Mumlal si Aaron pro sebe, zatímco se snažil zaujmout v umývárně taky kousek svého místa.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 56x

Wild Minds, 2.díl

2. květen 2009 | 10.41 | rubrika: Wild Minds

Do prdele, tohle nepřežiju, pomyslel si David. Kde se to proboha ocitl? Čím dýl tu seděl, tím více toužil být pryč. Na druhou stranu ho ale zaujalo to, co místy zaslechl. Napadla ho taková šílená myšlenka, že by mu tady mohli pomoct. Ale když to tak poslouchal, připadal si jak na nějakým sezení pro alkoholiky. A to nebyl moc povzbudivý pocit.
Radši nenápadně zevloval ven z okna. Když ho to přestalo bavit, což bylo velmi záhy, začal si prohlížet své spolutrpitele. Jeden jako druhý, musel by si všímat maličkostí, aby je od sebe dokázal nějak odlišit. I když samozřejmě jich bylo pár, kteří vybočovali... Aarona si zapamatoval okamžitě, a tamten s tou žlutou patkou taky trčel z davu jak bolavý prst. Jméno samozřejmě úspěšně zapomněl... Zajímalo by ho, kdo byl autor té hlášky o "konečně nějaké ženské". Byl smířený s tím, že na něj lidi koukají jako na cvoka, ostatně to sám chtěl, vzhled dokázal být skvělý maskovací manévr, pokud jste věděli, jak ho využít, ale to ještě neznamená, že si nechá srát na hlavu.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 65x

Wild Minds, 1.díl

2. květen 2009 | 10.24 | rubrika: Wild Minds

"Debile, vrať to! Kreténe! Idiote! Imbecile jeden, tak kurva slyšíš?"
Jade se ani nestačil zamyslet, kolik nadávek ještě chybí k dokonalosti, když ho někdo zažehlil do zdi takovou silou, až vyhekl a přistál na zemi přesně tou částí těla, na které se sedí a na kterou, když spadnete, tak to bolí přesně jako ta zmiňovaná kráva. Proč se vůbec o něčem říká, že to bolí jako zvíře? To nemá logiku.
"Ah, sorry, omlouvám se." Řekli oba ztřeštěnci unisono, jelikož v zápalu boje zapomněli dávat bacha na cestu a najeli do něj oba. Proto to tak svinsky zabolelo.
"Ty seš magor a ty seš kokot, tyhle dvě nadávky vám vypadly." Naznačil jim, aby táhli do háje zeleného.
"Co se tu děje?" stál nad nimi najednou jako anděl pomsty Wes.
"My si tu rozšiřujeme slovní obzory." Oznámil mu bodře Jade, zatímco ti dva splašenci se jen ustrašeně přikrčili. Byli na škole poměrně noví, tak měli ještě učitele za největší autoritu. To Jade už je spíš vnímal jako hlídací psy.

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 57x

Úvod

2. květen 2009 | 10.08 | rubrika: Wild Minds

V životě vás může znenáhla zasáhnout spousta věcí. Láska i nenávist, narození i smrt, usmíření i rozchod... Může vás ohrozit spousta věcí, na každém kroku podstupujete nebezpečí, aniž byste tušili. A někdy nejste v bezpečí ani ve vlastním domě či bytě. Protože jste nebezpeční sami sobě.
Již od pradávna se o některých lidech říká, že jsou obdaření, že mají velké, až nadpřirozené

žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x) | přečteno: 54x